Judea

Provincie Judea Provincia Iudaea ἐπαρχία Ιουδαίας ←  6–132  →
Geografie Provincie Judea
Hlavní město	Caesarea Maritima
Obyvatelstvo
Jazyky	aramejština, řečtina, (hebrejština)
Náboženství	judaismus
Státní útvar
Státní zřízení	římská provincie
Mateřská země	Římská říše Římská říše
Vznik	6 n. l.– podřízení Judska a Samařska přímé římské správě
Zánik	132 – povstání Bar Kochby
Státní útvary a území
Předcházející Herodovská tetrarchie Následující Syria Palaestina

Provincie Judea (latinsky Iudaea, řecky Ιουδαία, hebrejsky יהודה) byla římská provincie existující v letech 6–132 n. l. Jejím jádrem bylo Judsko a Samařsko, později však do ní byly začleněny i ostatní části Herodova království. Provincie spadala pod přímou římskou správu.

Římští správcové se ovšem vůči židovskému náboženskému cítění chovali necitlivě, mnozí z nich byli navíc neschopní, takže stále více rostla nespokojenost obyvatel s římskou nadvládou. Když potom Gessius Florus roku 66 vyplenil chrámový poklad, vypukla první židovská válka. Povstalci ovšem byli rozštěpení do několika znepřátelených frakcí, takže když římské vojsko vedené Vespasianem a Titem dobylo Galileu a oblehlo Jeruzalém, vypukla v tomto městě občanská válka. Roku 70 byl nakonec Jeruzalém dobyt a srovnán se zemí i spolu s Chrámem. Roku 74 byl zlomen odpor posledních povstalců.

Zničení Chrámu mělo vážné důsledky pro židovské náboženství, neboť Židé ztratili místo konání bohoslužby. Ústřední místo ve formujícím se rabínském judaismu získalo studium Tóry. V Javne vznikl palestinský biblický kánon a začal se utvářet materiál, který byl později sepsán v Mišně.

Hadriánova snaha prosadit v Judeji pohanství však vyvolala Bar Kochbovo povstání, které bylo znovu tvrdě potlačeno. Tentokrát navíc Židům bylo zakázáno jejich náboženství a provincie Judea se přeměnila na provincii Syria Palaestina. Oblast Judska se vylidnila a těžiště židovského osídlení se přesunulo do Galileje a židovské diaspory.